Pomalu dojdeš daleko, říkají lidé v údajně „nejlínější“ portugalské provincii Alentejo. Karavely portugalských objevitelů a dobyvatelů pluly relativně pomalu, a dopluly nejdále. Čím rozvážněji Portugalsko poznáváte, tím víc si z něho zapamatujete.
A - jako Arabové. Hodně místních názvů a slov začínajících na a a mají arabský původ. Maurský vliv je i po staletích patrný v architektuře, kuchyni, hudbě a možná i v očích některých dívek. A jako Algarve (Al Gherb = západ), kde Atlantik omývá písčité pláže v sezóně plné turistů. A jako azulejos, malované kachlíky, zdobící skoro každý dům, palác, hrad, kostel. (Jak je asi lepili na zeď, že drží stovky let?) Abeceda Portugalska začíná na A, ale kde je jí konec?
Belém je lisabonská čtvrť s jeronýmským klášterem a slavnou Torre, věží, kolem níž odplouvali námořníci do neznáma (sama vypadá jako koráb) a k jejímž světlům se ti šťastnější vraceli.
Cataplana - kotlík, v němž se vaří maso, ryby, zelenina, nejchutnější národní jídla stejného jména. Děti jezdí na výlety ve školních uniformách-plátěných pláštěnkách, v nichž se alespoň svým učitelkám neztratí.
Évora je městský klenot vnitrozemí, kde mají všechny styly od antiky po dnešek
Fado, niterný a často teskný zpěv, tryská z duše Portugalců a určitě vás nemine, do poutního místa Fátima přijede ročně 5 milionů lidí.
Vasco da Gama, nejslavnější objevitel, obeplul Afriku cestou do Indie a nyní leží v jeronýmském klášteře a jmenuje se po něm nejdelší evropský most (12,3 km) i největší supermarket u lisabonského výstaviště EXPA’98.
Hrady (Sintra, Leiria, Obidos atd.) jsou nepřehlédnutelné proto, že jich tu je skoro jako u nás, a jsou arabské
i křestánské, opuštěné i přestavěné, hrdé a věčné.
Ines de Castro byla hrdinka příběhu o romantické lásce, zradě, smrti a hororovém „zmrtvýchvstání“, které se odehrály v polovině 14. století.
Jan, nejslavnější z panovníků toho jména, porazil roku 1385 Kastilce a zahájil éru rozkvětu země, které dal i syna Jindřicha Mořeplavce.
Karafiátová revoluce vyvrcholila 25. dubna 1974 a otevřela cestu od diktatury k demokracii.
Lisabon vás ohromí vzhledem, duchem i ruchem, tramvajema, dvěma obřími mosty, hradem, katedrálou i ocelovým výtahem do horního patra ulic.
Maurská architektura vpletla do gotických obouků a sloupů kamenná lana, řetězy a jiné námořnické propriety.
Náboženství provází celé dějiny portugalského státu, 70 % dnešních obyvatel jsou katolíci, země je plná nádherných sakrálních památek (Alcobaqa, Batalha).
Oceán je nejstarším portugalským božstvem, zdrojem života, pohybu i tragédií.
Pasteis de Belém jsou sladké moučníky plněné krémem a nelze jim odolat; pousadas zájezdní hostince, a dnes i elegantní hotely, třeba v bývalých hradech či klášterech.
Ryby a rybolov - druhý chléb a žně Portugalců.
Saudade, nevýslovný pocit touhy po něčem ztraceném či nenalezeném, odpovídá tiché melancholii země a lidí.
Tejo je řeka největší a nejslavnější, dělící Lisabon i celou zemi na sever a jih.
Univerzity a studenti udržují staré zvyky a rituály, třeba divoký majáles s pivním veselím, zmalovanými tvářemi a všeobecným kropením okolo stojících.
je sice na severu, ale popíjí se všude, stejně jako vinho verde (zelené), za horkých dní a večerů osvěžující svou lehkostí.
Zemětřesení zničilo v roce 1775 jih země i hlavní město.
Mnoho dalších památek, zvuků a vůní, dojmů vám v Portugalsku určitě poplete hlavu. Možná si v Portugalsku najdete své vlastní favority, ale je jisté, že na ty výše uvedené nikdy nezapomenete.
