neděle 14. dubna 2013

Kapsko - země tří moří a vína

U jižního cípu Afriky se stýkají tři obrovské vodní plochy - Atlantský a Indický oceán a Jižní ledové moře. Zmínky o této oblasti se našly už v lodních denících prvních mořeplavců, objevujících africké pobřeží.

Pobřeží  v okolí Kapského Města změnilo v minulosti několikrát jméno. Portugalský badatel Bartolomeo Dias v roce 1488 zapsal do svých map toto místo jako mys Bouří. Z roku 1580 pochází zmínka Sira Francise Drakea o takzvaném Nejjasnějším mysu. Holanďané zde v roce 1652 založili osadu zásobující lodě Východoindické společnosti. Od té doby znají námořníci skalnatý výběžek jako mys Dobré naděje a z malého přístavu vznikla světoznámá metropole, v jejímž jméně se mys (cap) pochopitelně objevuje - Kapské Město (Cape Town).

Po období apartheidu, který v letech 1948-1994 izoloval Jihoafrickou republiku od světového obchodu i většího množství zahraničních návštěvníků, je dnes provincie Západní Kapsko opět důležitou křižovatkou lodní dopravy i oblíbeným cílem turistů z celého světa. Zejména v období zimních mrazů na severní polokouli poskytuje Evropanům, Američanům i třeba Japoncům svou polohou na samotném cípu afrického kontinentu příjemné letní dny v mírném klimatickém pásmu. Samotné Kapské Město je zajímavé zejména svým multikulturním prostředím, které osloví především cizince z východní Evropy, nepříliš zvyklé na kosmopolitní společnosti. Od demokratických voleb v roce 1994 působí v politice, kultuře, obchodu či sportu této země lidé mnoha etnik. V Kapském Městě najdete indické obchůdky se zlatem a zlatými kameny, britsky vyhlížející byznysmeny s naškrobenými límečky i černé obchodníky v galeriích s tradičním uměním a suvenýry. To vše promícháno v ulicích plných koloniální architektury v lahodný koktejl, ozdobený hudbou potulných muzikantů.
A večer? Odvážnější cestovatelé s touhou po poznání místní zábavy zřejmě zůstanou na Main Street, jedné z hlavních ulic vedoucích z hlavních ulic vedoucích ze středu města, kde si najdou buď svoji hospůdku s africkou kuchyní, či bar zaplavený rytmy ,,černé" hudby. Konzervativnější návštěvník pak pravděpodobně zamíří do Victoria&Alfred Waterfront - čistě turistického centra, ležícího v místech starého přístavu. Vedle divadla, několika kinosálů včetně ojedinělé obří panoramatické projekce, oceanária, živé muziky nebo přehlídek tanečních souborů je tu nepřeberné množství krámů a krámečků plných suvenýrů, diamantů i luxusních oděvů známých světových značek. Vše je doplněno bezpočtem svatostánků pro labužníky. Nelze opomenout vyhlášené rybí speciality, podávané na terasách s vyhlídkou na zachovalé domy původního přístavu.

V Kapské provincii najdou zalíbení turisté s oblibou korzující ulicemi měst, ale i vyznavači divokých sportů. Dlouhé písečné pláže vyhovují nejen sluncechtivým polehávačům, ale i surfařům krotícím svá prkna ve vlnách. O obrovskou Stolovou horu se snadno podělí jak dobrodruzi, opouštějící její vrchol pod napnutými lany padáků, či horolezci, drápající se vzhůru po strmých stěnách, tak i pohodlnější část veřejnosti, využívající v obou směrech kabinkovou lanovku.
Pokud se chcete vydat dál za město, nabízí se výlet na čtyřicet kilometrů vzdálený mys Dobré naděje. Pravděpodobně nejznámější skalnatý výběžek černého kontinentu je ovšem díky své historii či geografické zajímavosti takovým turistickým lákadlem, že klidu přírody ani vášně rozbouřeného oceánu si tady určitě neužijete. Když zaplatíte a najdete místo na asfaltovém parkovišti, máte pocit, že je vyhráno. Pak vyšlapete schodiště na vyhlídku, ale romantika se stejně nedostaví. S velkou pravděpodobností narazíte na někoho, kdo se svým mobilním telefonem mylně chlubí známým do zámoří, že právě stojí na nejjižnějším bodu Afriky. Tím je ve skutečnosti až mys Agulhas, ale popularita často zkreslí i fakta.

Snadno dosažitelným cílem je i hornatá vinařská oblast v okolí městeček Paarl, Stellenbosch a Franschhoek. Ve šťavnatých údolích najdete nespočetné množství dokonale upravených a vyzdobených farem s pohostinnými vinaři, kteří vás u skleničky lahodné rubínové či třpytivě čisté tekutiny ochotně zasvětí do radostí i strastí místního života. V pestré nabídce se zde tradičními révovými odrůdami staly především Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Shiraz a Sauvignon blanc. Vinařská historie sahá do poloviny sedmnáctého století, avšak na významu začala získávat až s příchodem francouzských hugenotů.
Později pomohli rozkvětu také Britové. V roce 1859 bylo jen do samotné Británie vyvezeno 4,5 milionu litrů, ale pak byla expanze omezena tajnou obchodní dohodou s Francouzi. S přílivem emigrantů, které v té době přitahovaly na spodní cíp ,,černého kontinentů" zejména zlato a diamanty, se zvýšila poptávka na domácím trhu.
Búrská válka však přinesla krizi a nadprodukci, kterou farmáři nedokázali prodat. Tak se víno zpracovávalo na brandy, sherry a porto. Renesanci na světovém trhu vzbudila až velká aukce kapských vín roku 1975 v Nederburgu, která byla hlavním impulzem pro znovuobjevení některých znamenitých značek.
Přišla také výrazná vlna rozšiřování vinic, převážně osazovaných novými špičkovými francouzskými kulturami. Nejen réva však přichází z Francie. Rovněž originální dubové sudy pro místní produkci od počátku poskytuje vinařská velmoc. Znalci tvrdí, že i když vybrali to nejkvalitnější dřevo a oslovili nejlepší místní bednáře, stejně se ve víně objevila cizí příchuť. Tak dodnes putují sudy přes Atlantik, aby vínu dodávaly snad cosi vzdáleně mateřského.