První setkání cizinců s touto dálněvýchodní asijskou zemí začíná v Soulu. Desetimilionové velkoměsto je plné velkých moderních bulvárů, které téměř nestačí pojmout hustý městský provoz. Obchodní domy, pasáže plné prodejen, tržiště pod otevřeným nebem. Pokud rádi nakupujete a máte-li čas, peníze a chuť, máte co dělat po celý den. Elektronika, kvalitní kožené bundy, aktovky, tašky, sportovní vybavení, lakované krabičky s tradičními motivy, keramika, vyřezávané dřevěné šamanské masky, sošky z jadeitu...
Cizinci vyhledávají zejména výrobky z ženšenu. Kořenu rostliny, který chutí připomíná petržel a svým tvarem někdy i lidské tělo, přisuzují Korejci, Číňané a Japonci zázračné účinky včetně těch podobných dnes slavnému léku viagra. Kořeny ženšenu najdete ve Stáncích na venkovských tržištích stejně jako v obchodech ve městě. Často jsou také naložené v medu nebo v koňaku, sušené, v granulích pro přípravu čaje, v tabletkách pro posílení organismu, ve směsi s čokoládou, objevíte dokonce i ženšenové žvýkačky. Původně v horských lesích sbírané víceleté byliny se dnes pěstují na zastiňovaných plantážích.
Jižní Korea leží zhruba v zeměpisné šířce Itálie, na tržištích sice nenajdete tropické ovoce, snad jen z dovozu, zato je zde množství mandarinek. Tvarem a barvou podobné pomerančům jsou plody kaki, které se objevují na trhu na podzim. Šťavnaté ovoce plné tříslovin se sklízí až poté, co přešlo mrazem, pak je příjemně sladké. Plody jujuby se podobají tvarem švestce, barvu mají cihlově červenou a chutí připomínají nejspíše nasládlý šípek. Dělá se z nich také léčivý čaj.
Ničivá Korejská válka v letech 1950-1953 způsobila zkázu většiny korejských měst, proto všude převažuje nová výstavba. Místem se musí šetřit, protože v zemi, která je 1,2x větší než Česká republika, žije téměř pětkrát tolik obyvatel (samotný Soul má přes 10 milionů obyvatel) a téměř 70% území tvoří kopce a hory. I v malých městech nalezneme panelové domy, které na rozdíl od těch našich jsou užší a vyšší a do krajiny bohužel moc dobře nezapadají. Starobylé buddhistické kláštery, svatyně a paláce byly kdysi budovány s velkým citem pro místo a přírodu a tvoří dnes jednu z hlavních atrakcí země, kterou zahraniční turisté teprve nyní začínají objevovat. Národní a provinční parky, kterých je v současnosti téměř čtyřicet, jsou další atrakcí. Rozeklané mořské pobřeží, ale také nádherné horské scenérie s vodopády, údolími s kláštery a sítí naučných stezek jsou podle znalců nejhezčí na podzim, když už přes den nepanuje únavné vedro, ale ještě není zima a smíšené lesy hýří barvami od všech odstínů zelené, žluté a oranžové až po vínově červenou.
Mládež ráda chodí na diskotéky, ke hracím automatům a také do kina. Velká multikina uvádějí především filmy americké, stejné, které běží i u nás. Oblíbené jsou také hongkongské akční filmy a z domácí produkce komedie, nahota a sexuální scény jsou ovšem ze všech uváděných filmů cenzurními zásahy vyloučeny.
Korejci rádi tráví své vzácné chvíle volna také v přírodě. Parky a hřiště
nejsou v Soulu příliš četné, a tak se hlavním objektem zájmu stávají především areály tří královských paláců s rozsáhlými parky a zahradami. Jsou pečlivě udržovány, budovy jsou stále opravovány a ty, které byly zničeny požáry, válkami a nevhodnými stavebními zásahy, jsou nyní rekonstruovány podle původních plánů.
U vstupní brány do palácového areálu Deoksugun mohou během turistické sezóny návštěvníci zhlédnout ukázku ceremoniálu - předávání hesla královskou stráží oděnou v historických uniformách, pastvou pro oči jsou i hudebníci v pestrých krojích, kteří na prostranství před jednou z budov paláce Kyongbokkung hrají na různé strunné
nástroje, gongy a flétny tradiční a pro nás
zvukově a melodicky
značně nezvyklé korejsko-čínské hudební
skladby.
Zahrady jsou vyhledávaným místem rovněž pro fotografování novomanželů. Fotografové s pomocníky, nevěsty většinou v dlouhých bílých romantických šatech s vlečkou, ženichové
ve smokingu. Udivený cizinec zde
během jedné hodiny uvidí více
nevěst a ženichů než v Evropě za
celý rok.
Tradiční korejské kroje se
nosí již jen zřídka, mívají je většinou starší manželé, kteří do parků a zahrad chodí jen na odpolední procházku. Mimochodem - v Soulu najdete dokonce celou ulici obchodů se svatebními šaty. Korejci jsou vychováváni k úctě ke své staré kultuře a tradicím, a proto je také velmi oblíbeným místem i tzv. lidová vesnice, vlastně skanzen, asi třicet kilometrů na východ od Soulu. V něm žijí trvale lidé, kteří předvádějí ukázky tradičních řemesel a věnují se i zemědělství.
Nedaleký Everland, což je obdoba amerického Disneylandu, doplněného malou zoologickou zahradou, je o nedělích pravidelně doslova natřískán. Zde se ve zvláštní ohradě mohou děti svézt na poníkovi, pohladit kozu i s kůzlaty, pochovat králíčka. Kousek vedle odpočívá čuník, pod nohama se motají slepice.
Pro městské děti je to jediná příležitost, jak se seznámit se skutečnými domácími zvířaty, která většina z nich zná jen z televizních pohádek. Při setmění se celý areál rozsvítí, neděle končí...
Zbývá už jen rychle najít auto na rozlehlém parkovišti, nebo nastoupit do autobusů, které přijíždějí jeden za druhým a řadí se do pomalu se vlekoucí kolony směrem k domovu.
