Červené jezírko v Čechách

Půvab české krajiny vytváří jak velké množství přírodních zajímavostí, tak i mnoho kuriozit dob minulých. Vzpomínkou na zapomenuté začátky průmyslové výroby v Čechách je jezírko s volnou kyselinou sírovou, které se nachází severně od Plzně, u obce Hromnice.

Nazývá se též Červené jezírko a vzniklo zatopením lomu na těžbu vitriolových břidlic. Je dlouhé 190 m, široké 130 m, hluboké 15 m a má hnědočervenou barvu.Vysoký obsah kyseliny sírové a síranů železa způsobil, že jezerní voda zůstala zcela bez života. Také přilehlé srázy z černošedé břidlice, zvané „vitriolové“, působí zasmušilým dojmem, protože směrem k vodní hladině chybí vegetace.

V dávné minulosti mohutná vulkanická činnost produkovala na dně tehdejšího algonkického moře (před 600-800 milióny let) proudy výlevných hornin. Tyto výlevy doprovázely četné termální minerální prameny, jež obsahovaly i jemný pyrit. Pyrit se rozptýlil v usazujícím se bahně mořského dna a jeho zpevněním vznikly vitriolové břidlice.

Na některých místech jsou stěny okolo jezera pestře zbarvené. Účinkem prosakující dešťové vody se sírany železa projevují v barvě zelené a žluté a hydroxidy železa dávají zabarvení rezavé. Tímto okysličováním se stále vytváří volná kyselina sírová. Jezírko tak neustále doplňuje svojí nebezpečnou jedovatou náplň. Čehož bylo už v dávné historii využíváno.

První zprávy o hromnické kamencové huti pocházejí už z roku 1578. Manufaktury začínajícího chemického průmyslu zde vyráběly z břidlice nejdříve kamenec, který sloužil k vydělávání kůží, v barvířství, lékařství, později se zde vyráběl vitriolový kámen a oleum. Břidlice se těžila až do roku 1898. Vedle kyseliny sírové se jako vedlejší produkty získávaly síra, zelená skalice, žlutý železitý okr.

Dnes je kuriózní jezírko, které obsahuje nejsilnější kyselinu sírovou, samovolně vzniklou v přírodě, veřejnosti téměř neznámé. Zvláště pro turisty s přírodovědeckými a technickými zájmy by se však mohlo stát atraktivní lokalitou.