Husté hvozdy, křišťálově průzračná voda, hluboké kaňony vymleté peřejemi řeky, krajina ukrývající zámečky a hrady - tak na první pohled vypadá popis bájné oblasti středověku. Jen těžko se dá uvěřit, že sotva hodinu jízdy z naší přelidněné metropole najdeme ještě dnes takový bohem požehnaný a člověkem nezničený kout české země.
Ještě v dobách, kdy ekologie byla téměř neznámé slovo, bylo celé Křivoklátsko (roku 1977) vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO. Jistě právem. Vždyť lesy zde pokrývají téměř dvě třetiny území a jsou útočištěm mnoha druhů zvířat i rostlin, které jinde v Čechách již dávno zmizely. Chráněná oblast se možná stane posledním z našich národních parků. Odborníci odhadují, že Křivoklátsko patří mezi nejzachovalejší lesní celky střední Evropy.
Výlet na Křivoklátsko potěší nejen milovníky panenské přírody, ale i znalce našich dějin. Celá oblast byla již od historických dob českých knížat lovištěm našich panovníků. Ti zde nezakládali zemědělské usedlosti, ale především sídliště, která sloužila k provozování myslivosti. Takto vznikl i dodnes krásně zachovalý hrad Křivoklát nebo Týřov, z něhož zbyly už jen mysticky vzhlížející ruiny na skále nad Berounkou.
Z pozdějších dob panství Valdštejnů a Fűrstenberků pochází lovecké zámečky, jako například Leontýnský zámek.
Putování Křivoklátskem můžete začít (nebo skončit) na severní hranici chráněné oblasti v Lánech. Největší atrakcí je původně renesanční lovecké sídlo prezidenta republiky. Zde se každý může projít vzorně upravenou zahradou i velkými skleníky s atmosférou vlhkých tropů. Kromě mimořádných státních návštěv jsou zahrady otevřené ve středu a ve čtvrtek od 14 do 18 hodin, v sobotu a neděli od 10 do 18 hodin. Na nedalekém lánském hřbitově najdete také hrob prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Ještě se můžete posílit ve vyhlášené restauraci Fontána a pak vyražte po červené značce na Křivoklát, což je příjemných sedmnáct kilometrů, které vedou obvykle mírně z kopce. Celá trasa je vhodná jak pro pěšáky, tak i cyklisty.
Za zastávku jistě stojí pohled z přehrady vodní nádrže Klíčava. Její hladina je zasazená do okolní malebné krajiny, jako by tu byla odjakživa. Svou kvalitní vodou zásobuje domácnosti v širokém okolí. Od Klíčavy vede cesta téměř po vrstevnici až k myslivně Písky, odkud klesá s krásnými výhledy na Berounku až ke Křivoklátu.
Hrad pochází ze 13. století a je to jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Během hodinové prohlídky uvidíte působivé gotické interiéry sálů a komnat, knihovnu, hladomornu i mučírnu s železnou pannou. Tu mohl vidět už císař Karel IV., který zde pobýval.
Přímo na nádvoří najdete stylové občerstvení U magistra Kelleyho. Nad lahodným domácím štrúdlem s jablkovým moštem můžete usednout v útulné čajovně.
Vydejte se proti proudu Berounky podél Nezabudických skal
až k pověstné vodácké hospodě U rozvědčíka. Zde často také pobýval spisovatel Ota Pavel. Zdejší malebný kraj byl údajně nejlepším lékem na jeho deprese. Tady U rozvědčíka a později kousek odtud proti proudu přes řeku v krásném roubeném stavení na Kouřimecké rybárně mu bylo nejlépe. Rád chytal ryby a to jej uklidňovalo.
Neopakovatelně popsal krajinu svého dětství, které prožíval v Luhu pod Branovem, i v jedné ze svých nejznámějších povídek - Smrt krásných srnců:
„Nad ostrůvkem u řeky stoupala do výšky stráň - a byla to zvláštní stráň, nebylo v ní žádné kamení, jaké v takové stráni bývá, ale hebký vysoký pažit na plošinkách mezi mohutnými duby, sem se chodila pást zvěř a tudy klusala pít k řece. Byla to vlastně krásná zahrada, anebo také zámecký park..."
