V jeskyních můžete obdivovat mohutné dómy nebo projíždět podzemní řekou na lodích. A když vyjete opět na denní světlo, můžete se vydat romantickou krajinou, které se dříve říkalo ,,Moravské Švýcarsko".
Punkevní jeskyně je sice nejznámější svou podzemní řekou, ale nejkrásnější krápníkovou výzdobu mají Sloupsko-šošůvské jeskyně. Tzv. ,,Eliščina jeskyně" je veliký podzemní dóm s krasovými útvary - krápníkový vodopád, sedm metrů vysoký stalagnát nebo zajímavě tvarované stalagmity. Jeskyně má dokonalou akustiku. Dále vede chodba dlouhá sto čtyřicet metrů, kterou kopalo šest dělníků dva roky. V těchto prostorách se léčí astmatické děti. Jsou zde přímo ideální podmínky - stálá teplota vzduchu a jeho stoprocentní vlhkost.
Více než dvě stovky metrů dlouhou Stříbrnou chodbou vcházíme do šošůvské části jeskyní. Ta byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2000. Kdysi vlastnil Šošůvskou jeskyni pan Broušek, který tu měl i hotel. Ten byl propojený s jeskyní, kde skladoval pivo a víno. Krása Brouškovy pohádkové síně s pověstným svícnem opravdu bere dech. Na povrch se vychází jeskyní Kůlna. Zde byly nalezeny sto dvacet tisíc let staré části lebky neandrtálského člověka, který v okolí lovil mamuty, jeleny a medvědy.
Propast Macocha je asi nejznámější útvar Moravského krasu. Téměř sto čtyřicet metrů hluboký otvor v zemi vznikl zřícením stropu. Propast dostala jméno podle zlé macechy, v místním nářečí macochy, která podle pověstí svrhla nenáviděné nevlastní dítě do propasti. Dítě se však zachytilo keře a jeho křik přivolal dřevorubce. Ti je vytáhli a přivedli do vesnice. Zlou macechu pak prý lidé sami hodili do hlubin země. Dnes se na dno Macochy můžete dostat Punkevní jeskyní. Vchod najdete dva kilometry po modré značce od horního okraje Macochy nebo po pětiminutové jízdě lanovkou.
Dnem propasti protéká řeka Punkva, která slouží jako vodní stezka pro návštěvníky, kteří proplouvají stísněnými prostory na lodích. Průvodce a lodivod v jedné osobě říká, že v jeskyních žijí netopýři a v Punkvě jsou dokonce i pstruzi, kteří někdy proplavou jeskyněmi až do jezírek na dně Macochy.
Jeskyně nepřitahovaly lidi jen jako útočiště před počasím a dravou zvěří. Do hlubin se vydávali i pověrčiví místní lidé, kteří věřili na zázračnou moc jeskynního vápence, který dokonce i jedli.
Do jeskyní prý sestupovali i skalní duchové. To byli lidé, kteří se vydávali do podzemí a kradli zde kosti pravěkých zvířat, které pak draze prodávali. Jeskyně našly v minulosti i mnohem praktičtější využití. Například Hladomorna pod holštejnským hradem sloužila ve středověku jako vězení. V jeskyních Výpustek a Dagmar se v 17. a 18. století usadili padělatelé mincí. Během druhé světové války se některé podzemní prostory proměnily v utajované zbrojní továrny nacistického Německa.
První vědecké pokusy o probádání jeskyní se odehrály v 17.století. V 19.stol. se proslavil Jindřich Wankel svým archeologickým a speleologickým bádáním a v našem století byl vůdčí postavou výzkumu profesor Absolon. Ten začal s organizovanými pokusy objevování obrovského jeskynního systému. Úspěšné odhalovaní nových prostor však mnohdy mělo velmi vysokou cenu. K dosud největší tragédii v historii české speleologie došlo v roce 1970 při průzkumu našeho největšího jeskynního systému - Amatérská jeskyně. Nečekaná povodňová vlna uzavřela v tzv. povodňové chodbě cestu zpět dvěma jeskyňářům.
Z celkového počtu 1100 objevených jeskyní Moravského krasu je veřejnosti přístupno pouze pět - Balcarka, jeskyně Kateřinská, Punkevní, Sloupsko-šošůvská a jeskyně Výpustek. Do ostatních je vstup zakázán a každý by to měl respektovat. Neukáznění návštěvníci, kteří sami podnikli výpravu do některé z nepřístupných jeskyní, se z nebezpečného podzemního bludiště už nikdy nevrátili.
Na cestě Moravským krasem se určitě zastavte u barokního poutního kostela Narození P. Marie ve Křtinách.
Ve dvou obcích Rájec - Jestřebí se nenechte ujít pěkný zámek ve francouzském stylu z 18.stol. Interiéry jsou zařízeny dobovým nábytkem s krásnými kusy porcelánu.
V Blansku nezapomeňte na místní zajímavost - dřevěný kostel, původně pravoslavný, ze 17.stol., přenesený sem v roce 1936 ze Zakarpatské Ukrajiny.
Dva kilometry jižně od města najdete vzácně dochovanou Klamovu huť z 19.stol., v níž dodnes přetrvává průmyslová výroba.
V nedalekém Josefově je další technická památka - Františčina huť z 18.století, která tavila železnou rudu až do roku 1877. Dnes je nejstarší dochovanou hutí v Evropě. Její součástí je i Švýcárna - hutní hostinec postavený v romantickém alpském stylu v 19.stol., otevřený dodnes.
Cestou zpět do Brna se ještě zastavte u Býčí skály - mohutné vápencové stěny na pravé straně Křtinského potoka.
Na kole můžete Moravský kraj projet napříč Jantarovou stezkou z Adamova, přes Švýcárnu, Blansko, Skalní mlýn, Ostrov u Macochy až do Sloupu. Nevynechejte ani pěší okruh naučné stezky ze Skalního mlýna na Macochu. Od ní se můžete vydat na celodenní výlet do Sloupu.
