Krásy severského města - Helsinky

V Helsinkách je nádherně v zimě, když pod nohama skřípe jiskřivý sníh, na jaře, kdy v četných sadech a parcích začínají kvést květiny, v létě za pověstných bílých nocí i na podzim za tlumeně barevných dnů...

Helsinky poskytují návštěvníkům řadu možností ke kulturnímu vyžití v divadlech a muzeích, k rekreaci a odpočinku - připomeňme pověstnou finskou saunu - i k seznámení s vynikající severskou školou architektury a designu. V neposlední řadě také k dobrému jídlu a pití, umocněnému příslovečnou severskou pohostinností.

Helsinky mají neobvykle krásnou polohu. Ověříte si to v okamžiku před přistáním na helsinském letišti Vantaa, kdy se před vámi otevře pohled na bílé město umístěné na členitém pobřeží s mnoha zálivy, na blyštící se hladinu temně modrého moře a stovky drobných zelených i skalnatých ostrůvků. Voda Helsinkám kraluje. Město je nejen sídlem pětiny obyvatel Finska, ale i důležitým přístavem. Baltické moře je obklopuje ze tří stran. Nadarmo nemá toto město přezdívku „dcera Baltu". Připlouvají sem obchodní lodě, kotví zde velké trajekty společností Viking a Silja, vyplouvají odtud malé motorové lodě zajišťující pravidelnou přepravu těch obyvatel, kteří bydlí na malých ostrovech v okolí. Na mnoha místech Helsinek jsou rozsáhlá dřevěná mola se stovkami plachetnic a motorových člunů, používaných k rekreačním vyjížďkám či ke sportovnímu rybaření na moři. Říká se, že ne všichni obyvatelé Helsinek vlastní svůj automobil, ale téměř každý má jachtu nebo alespoň člun.

Helsinky nepatří k příliš velkým ani starým městům, a přece se zde návštěvník ihned cítí příjemně. Přestože byly založeny v 16. století, historických památek tu však mnoho není. Stavby většinou pocházejí z 19. století, kdy se konečně začalo stavět z kamene. To, co tu bývalo před založením města v roce 1550 švédským králem Gustavem Vasou I., pohltily nenasytné požáry, postihující dřevěné stavby s neúprosnou pravidelností. Rozvoj města se datuje zhruba od roku 1812, kdy bylo Finsko připojeno k Rusku a car Alexandr I. prohlásil Helsinky hlavním městem nového vel- koknížectví. Za vedení architektů Ehrenstroma a Engela byl během 1. pol. 19. stol. postaven v empírovém slohu monumentální střed města kolem Senátního náměstí.

Prohlídku Helsinek můžeme začít na nábřeží Jižního přístavu. Tady, hned pod okny městské radnice a prezidentského paláce, se každé ráno odbývá malebný trh pod širým nebem. Nabídka je pestrá. Ovoce, zelenina, květiny a samozřejmě i čerstvě nalovené ryby, které se dají levně koupit přímo z rybářských člunů. Na tržišti nechybějí ani různé suvenýry od panenek v laponských krojích až po sobí kožešiny. Jižní přístav je také východiskem výletních lodí na nedalekou pevnost Suomenlinna, zbudovanou před 250 lety.
Pamětihodnosti Helsinek lze obejít pěšky za pouhou hodinu. Z Jižního přístavu se vydáme od temně rudé stavby Ortodoxní Uspenské katedrály z roku 1868 na nedaleké Senátní náměstí s mnoha významnými budovami z 19. století: Vládním palácem, univerzitou a monumentálním Dómem. Odtud zamíříme k Atheneu, nejvýznačnějšímu muzeu města. Helsinky se mohou po- chlubit dokonce pětašedesáti různými muzei! Naproti Atheneu stojí budova Hlavního nádraží z počátku 20. století, která je vybudovaná v působivém slohu ovlivněném národním romantismem. Zastavíme se u jezdeckého pomníku prezidenta Mannerheima (1867-1951) a ve směru široké třídy Mannerheimmintie uvidíme budovu Parlamentu, za ní pak Finské národní muzeum a naproti bíle svítící halu Finlandia, v níž se v roce 1975 odbývala konference o míru a bezpečnosti v Evropě. Když půjdeme touto moderní třídou s obchodními domy, bankami a sídly významných společností na jih, dojdeme k sousoší sochaře Nylunda Tři kováři, kde se scházejí mladí lidé.  Po široké třídě Pohjoisesplanadi plné zeleně, útulných kavárniček pod širým nebem a chladivých fontán dojdeme opět k Jižnímu přístavu...

Do světového povědomí se Finové jako spisovatelé, malíři či hudební skladatelé - až na výjimky, jakými jsou Mikka Waltari nebo Jean Sibelius, příliš nezapsali. Ale měli a mají význačné archi- tekty a designéry. Jména Alvar Aalto, Eero Saarinen, Reima Pietilá jsou známá po celém světě. V hlavním městě i jinde je dostatek moderních staveb, které dokazují, že výborná pověst finských tvůrců není přehnaná. Satelitní čtvrtě Otaniemi a Tapiola, postavené koncem padesátých let, patří k chloubě Finska. Moderní domy jsou citlivě zasazené do zalesněné a skalnaté krajiny, aniž se kácelo nebo planýrovalo buldozerem. Láska Finů k přírodě je jednou z jejich charakteristických vlastností.

Sláva finského designu začala v padesátých letech, kdy si řada tvůrců odnesla ceny ze světových výstav. I dnes finské umělecké a rukodělné výrobky patří ke špičkovému zboží, jež Finsko vyváží do celého světa. Kdo se chce seznámit s tradicí finského designu, měl by navštívit Muzeum  moderního umění Kiasma. Sama stavba, dokončená v roce 1998, patří k tomu nejlepšímu, co lze z finské architektury spatřit. Znám mnoho lidí, kteří považují Helsinky za jedno z nejkrásněj­ších měst Evropy. Zdali je to pravda, či nikoliv, záleží na vku­su každého návštěvníka. Nej­lepší je přesvědčit se na vlastní oči.

Ať už se vám Helsinky bu­dou líbit, nebo ne, slouží jako startovní bod k cestám za po­znáním podivuhodné, řídce osídlené finské krajiny plné je­zer, kde jako už málokde na světě ­ můžete trávit chvíle po­hody bez ruchu a shonu dnešní­ho světa.